Tento článek začnu na mě trochu nečekaně, a to podstatou tohoto tématu. Tím, co jsem chtěl napsat spíše někam ke konci článku.

Jak oddělit zrno od plev?

Žijeme v obchodní době a člověku už je od mala vštěpován smysl pro obchod.  Určitá vzájemná výměna ať už formou barteru nebo formou dnes nejvíce rozšířenou – finanční. Jak tedy rozdělit ty seriózní od těch neseriózních? Zrno od plev? Myslím, že na to není jednoznačný návod. Je to o pocitech, důvěře, referencích, skutečné odbornosti a smysluplných argumentech. Pouhý obchodník často operuje naučenými formulacemi, ve kterých se normální člověk nevyzná. Těží z nevědomosti, zmatení „klienta“ a snaží se upoutat pozornost hlavně sám na sebe. Podstata práce nebo produkt kvůli kterému s Vámi mluví je u něj vlastně vedlejší, někdy i zcela nepodstatné téma. Neseriozní obchodník často tlačí „na pilu“ víc, než je zdrávo a z obavy o provalení vlastní neschopnosti nenechává člověku prostor na otázky. Snaží se ve Vás vyvolat co možná největší strach ze stavu současného, aby si připravil pole pro svůj útok. Pouhý obchodník povětšinou nabízí všem a všude, bez rozdílu, často i bez smyslu obchodu pro stranu druhou. Obchodník hledá člověka. V tom je ten největší rozdíl. Proč? Protože člověk na záležitosti ve kterých se nevyzná hledá osobu povolanou. Druhého člověka, se kterým bude dlouhodobě spolupracovat a který ho neuvidí pouze jako jednorázový zdroj peněz. Odborníka!

V energetice a na ní navázaném obchodu s energiemi pracuji už pár let. Za tu dobu jsem si už zvykl, že když někomu říkám, jaký obor mě živí, povětšinou si mne změří pohledem a hlavou mu jistě často projede slovo POZOR. Je to smutné, ale vlastně se těm lidem nedivím. Pokud s daným člověkem nemám osobní zkušenost, většina hodnotí na základě zkušeností s jemu podobnými. Přirovnává k tomu co zná a energetika respektive obchod s energiemi dnes bohužel nemá tu nejlepší pověst. Čím je to způsobeno? Jedna postarší paní při jedné z mnoha přednášek na jednom z mnoha obecních úřadů mi řekla: „Nedivte se pane, když já byla mladá tak se oblek nosil pouze na slavnostní příležitosti a když šel člověk v obleku do práce, byl to povětšinou právník, ředitel velké společnosti nebo vysoký činovník strany. Dnes když vidím mladého muže v obleku, navíc ještě s nějakou taškou, hledám možnost jak se mu vyhnout, zatahuji rolety a zamykám dveře na dva západy. Kravaťáci – jak mi jim tu na městečku říkáme – jsou dnes hlavně šmejdi.“ Tento rozhovor mi utkvěl v hlavě a byl tou pomyslnou poslední kapkou. Od té doby jsem oblek zanechal ve skříni a raději nasadil košili a rifle. Je to smutné, ale bohužel je v tom jedno z pravidel současného světa, zvláště toho energetického.

Vždy když mluvím s někým o liberalizaci trhu s energiemi, přirovnávám to ke kupónové privatizaci po revoluci. Samozřejmě, otevření trhu bylo velice prospěšné a vytvořil se tím určitý tlak na cenu, jinak by jsme tu platili za elektřinu a plyn daleko více než dnes a cena by asi stále stoupala do větších a větších výšin. Bohužel, vše se událo šíleně rychle a běžný člověk k tomu nedostal to nejpodstatnější. Osvětu, bližší informace. Lidé se i po skoro 10ti letech otevřeného obchodu s energiemi nevyznají ve fakturách, neví za co vlastně platí, co mohou a nemohou ovlivnit. Člověk povětšinou těžce hledá, kde a co si mají hlídat a kde začíná a končí hranice mezi dobrou a zlou nabídkou. Křídla trhu se rozevřela, ale člověk jakoby za sebou neustále vláčel pomyslný balvan nevědomosti. A to je pravá orná půda pro ty, kteří dělají tzv. jednorázový obchod. Přijdou, podepíší a člověk už je nikdy neuvidí. Telefonní kontakt po týdnu nefunguje, jméno je často smyšlené a když člověk volá společnosti, kterou měl pán či paní zastupovat, není si vědoma, že by někdo takový ve firmě pracoval. Bohužel, takových je na trhu s energiemi stále podstatná část. Obchodníci staré doby, klauni, podvodníci, jednorázoví naháněči a upisovači duší. Myslím, že většina z nás s tím má spoustu zkušeností a netýká se to jenom energetiky. Obdobně pracují i některé obchodní skupiny u telekomunikací, pojišťovnictví a dalších segmentech obchodu. Smutné, ale vše je a bude vždy o lidech.

A jestli jste se dostali až sem, dám Vám jedno malé životní doporučení. Vím, že je to skoro takové klišé a člověk to dnes slyší skoro ze všech stran, ale bohužel málo z nás podle toho koná. Když budete cokoliv stvrzovat svým podpisem, ujistěte se, že dobře chápete smysl proč to tak je. Ujistěte se, že rozumíte podmínkám, za kterých je dohoda nebo smlouva podepsána a máte jasno o tom, co dělat, když druhá strana něco zanedbá, nebo když se službami protistrany nebudete spokojení. Nechci, aby to znělo negativně. Stejně je vždy nejdůležitější, aby spokojenost byla vzájemná. A vždy je důležitá určitá důvěra (ve schopnosti, v produkt, v člověka samého), ale jak se u nás říká: „Důvěřuj, ale prověřuj“.

A co vy? Už máte toho svého odborníka? Stále ne? Tak hlavně nebuďte skeptičtí. Odborníků (a to i v energetice) je i v dnešní době určitě dostatek. Stačí  jen trochu vaší iniciativy a hledání. Kdo chce, ten najde. Stačí jen chtít..

Napsal Eduard Rovenský

Přidat komentář