Po týdnu totálního pracovního vytížení – pod nátlakem okolností a různých názorů z různých stran – píšu další z mých pohledů. Nechci kritizovat, svalovat vinu, házet špínu ani spustit lavinu negativních příspěvků na sociálních sítích. Ani v jednom zde publikovaných článků to nebyl účel. Jako vždy je to o pohledu, následné diskuzi, popřípadě konstruktivní kritice, od které se dá odrazit směrem vpřed. Věřím v to.

Velká Bíteš je moje město, město kde od narození bydlím, město které mě svým způsobem vychovalo k dnešnímu obrazu (ať už po stránkách pozitivních, tak i po těch méně „světlých“). Vážím si spousty lidí, svých kamarádů, známých i méně známých, lidí se kterými se potkávám, i těch, které znám jen skrze práci za kterou stojí, lidí kteří se z toho názvem „Velkého“, velikostí menšího, městečka odrazili směrem vpřed a svým počínáním daleko přesáhli rozsah jeho hranic, hranic regionu, kraje, někteří i státu (umělci, muzikanti, folkloristé, sportovci). To vše mě utvrzuje v tom, že nejsme městem „buranů“, pouhé lidské masy, která se s kulturou míjí někde na cestách, ale městem s občany, kteří znají svoji historii, váží si jí, tvoří a rozvíjí ji všemi směry. Velká Bíteš je rozhodně kulturní centrum svého okolí.

Proč tedy píšu tyto řádky?

Je těžké najít jednotnou odpověď na to, co všechno je vlastně kultura a kde má svoje hranice. V jednom z předchozích článků (o zavedení městské policie) jsem svůj pohled na kulturu napsal a je určitě zbytečné se opakovat. Vidím to jako nesourodý propletenec lidských životů, hudební, umělecký, sociální a hlavně společenský. Chci tím jen říci, že aby toto „centrum“, které tu dnes máme, fungovalo, musí sloužit pro všechny bez rozdílů. Sto lidí, sto pohledů na kulturu. Sto různých podob. A to je ten důvod. Už to bude pár let, co jsem se z nějakého vnitřního pnutí začal starat o to, aby zde ten prostor byl, zůstal a postupně se i rozšiřoval napříč generacemi. Vše je relativní a i podoby kultury, které dnešní „produktivní“ generace vidí jako „nekulturní“, za pár let mohou dokreslovat historický vývoj a být dalším stavebním kamenem do mozaiky společného života. Netvrdím, že zákonitě musí přetrvat všechny. Ukáže čas a běžná selekce směrů, které dávají víc než jen chvilkové „pominutí“ mysli.

I po těch letech to vidím stejně. Posun, který město v minulosti započalo změnou na příspěvkovou organizaci k tomu určenou, se dle mého mínění od roku 2013 znatelně přibrzdil. Nechci nikoho obviňovat, ukazovat prstem, odvolávat pověřené pracovníky nebo na ně „šlapat“ z pozice vedení. Je to pouze můj pohled, i když si myslím, že v řadě případů oprávněný.

Chybí mi širší zapojení veřejnosti napříč věkovými kategoriemi, větší možnost kulturního vyžití pro mladé, lepší využívání prostředků k tomu určených, větší příležitosti pro začínající místní, lepší komunikace mezi organizátorem a cílovou skupinou. Možná se pletu, jsem jenom člověk, mám pouze dvě oči, je to pouze můj subjektivní názor.

Ostatně ono to není tak dávno, co mi jedna tehdejší tvář vedení říkala, že takhle to nejde a rozhodně to takto nechodí. Mám zkreslený pohled a až budu starší, pochopím.

No… Buď nestárnu, nebo se ten člověk mýlil.

Je mi o pár let více, ve spoustě věcí už možná nejsem tak radikální jako tenkrát, ale ten pohled je stejný. Ba naopak, sílí a roste. Mám daleko více zkušeností a vidím rezervy, se kterými můžeme denně pracovat, zlepšovat se a růst, dávat prostor a sbírat „plody“, které tu vyrostou. Samozřejmě to platí nejenom v této kategorii žití.

A na závěr to nejpozitivnější. Je to o lidech, impulsech, pohledech, vizích a činech, o snaze a řešení. Nikdy o prázdných slovech (která možná část z Vás, kteří to čtou v článku uvidí). Doufám, že jsem za ten čas část snahy a činů ukázal a pokud to půjde, věřím že v tom ještě nějaký čas budu pokračovat.  A hlavně – nikdy to není pouze o jedincích.

Díky všem, kteří mi v minulosti pomáhali , díky lidem, kteří se ve svém volnu a zadarmo snaží udělat něco navíc. Ne pro vlastní prospěch, ale pro prospěch svého okolí, svého města, známých i neznámých lidí. Díky těm, kteří to tak mají už roky. Ono není vždy jednoduché udělat něco, co člověk nemusí, něco nad rámec očekávání.

Ale pouze tak se ta pravá kultura tvoří.

Budu rád za Vaše pohledy, názory, nápady a rezervy které vnímáte. Věřím, že se dá spousta věcí změnit. Stačí jen chtít…